Král Krysa - postavy
Greye, poručík, 24 let
Velitel vojenské policie v zajateckém táboře. Kinga nesnáší. Je to Angličan, moc nemluví, ne nepřístupný. Snaží se Kingovi prokázat zločiny a nechat ho zatknout a odvézt do věznice, která je ještě větším peklem než Čangi. Nenáviděl ho. Stydí se za to, že v armádě začínal jako prostý vojín. 24 let. Je zásadový. Když zjistí, že důstojníci kradou jídlo, nenechá se od nich uplatit a nahlásí je. Jenomže stejně musí kapitulovat, protože ještě vyšší důstojník jejich čin přikryje. Snaží se proniknout mezi důstojníky, ti jím ale pohrdají. Doufá, že po válce se svět změní a šlechtický původ už nebude nutný k tomu, aby člověk něco v armádě znamenal. Na konci se přizná, že jen nenávist ke Královi ho udržela při životě.
King - Král, desátník, 25 let, Američan
Grey o něm tvrdí, že je to zloděj, lhář, podvodník a vyděrač, pijavice, která ze všech cucá krev. Nenávidí ho celý tábor - pro jeho svalnaté tělo, které je v ostrém kontrastu s ostatními chodícími kostrami. Nevadilo mu to. Byl na sebe pyšný, hrdý, že dokázal vytvořit svět, v němž je mu dobře. Považoval se za dobrého obchodníka. Prodával ostatním jejich věci a bral si za to 10% z ceny. Od mnoha mužů vyžadoval různé služby, ale za všechny platil a to velmi dobře. Díky jeho schopnosti propašovat zboží, potraviny, léky a další, mnozí přežívali. Pohrdá slabostí.
Marlowova malá jednotka má Krále ráda, nejen proto, že díky němu mají více jídla, tabák a léky, ale proto, že z něj vyzařuje sebevědomí a síla, kterou pak oni sami také cítí.
Je podnikavý. Zatímco ostatní chtěli krysu zabít, on přemýšlel, jak ji využít. Nestačilo jen chytit krysu a prodat na maso, bylo potřeba založit farmu. To vyžaduje celou řadu úkonů. A on je vymyslel. Co neznal, to se naučil od jiných, kteří to věděli. Chovat krysy se ukázalo jako velmi náročné, ale Král v tom vidí výzvu, nikoli potíže, ale jen výzvu, kterou lze překonat.
Každému nechává jeho názory a postoje, pokud nepřekáží těm jeho, nestará se o to, co si ostatní myslí. Umí být štědrý. Není rasista, naopak nesnáší, když se někdo o černoších vyjadřuje negativně.
Sám moc nemluví, není to žvanil, Marlowe to na něm obdivuje, vnímá to jako anglický zvyk.
Král věří, že je někdo a že bude někdo i po válce. Sní o tom, že bude mít vlastní organizaci, věrné lidi a bude s nimi podnikat. Nebude už nikdo, jako když byl chlapec, který s otcem alkoholikem procestoval celé státy. Ve vesnici vyjednává s partyzány, aby zachránili jeho muže, kdyby se je Japonci na konci války pokusili pobít. Mohl by dojednat jen svoji záchranu, ale ví, že to by pro partyzány nebylo výhodné. Když už to vypadá, že by se Japonci mohli za Hirošimu mstít, dojde Petrovi říct, kam má případně utíkat, protože doufá, že partyzáni dodrží svou dohodu. Nechce zachránit jen sebe.
I když myslí hlavně na svůj zisk, je odhodlaný pomoci Petrovi zachránit mu ruku, i kdyby nemusel, prostě z přátelství.
Proto ho naprosto zlomí, když ztratí svoji moc. Všichni jím najednou opovrhují, je pro ně vzduch. Petr to vnímá jako velmi nespravedlivé, protože Král se k ostatním choval docela čestně, s každým se dělil, i když vydělával. Najednou je úplně sám, je zdrcený a zcela zlomený. Je otázka, jak pokračoval jeho život v mírových podmínkách, zda vůbec našel vůli k životu.
Proč lze Krále vnímat jako kladnou postavu?
1. Pomáhá ostatním (někdy):
Například Peterovi Marlowemu (částečné alter ego autora) dává jídlo, zajímá se o něj, je mu blízký. Nevysmívá se mu, neponižuje ho. Naopak — respektuje ho jako „parťáka“.
2. Je charismatický:
Umí mluvit, jednat, přesvědčovat. V prostředí tábora, kde se lidé rozpadají fyzicky i morálně, on vypadá jako někdo, kdo má věci pod kontrolou. To působí přitažlivě.
3. Přežívá, a tím vzbuzuje obdiv:
Většina zajatců živoří, ale Král obchoduje, shání potraviny, kuřivo, oblečení. V očích těch, kteří bojují o přežití, to může být hodno úcty.
4. Není krutý:
Narozdíl od některých důstojníků nebo Japonců nepoužívá násilí. Neponižuje. Nezrazuje.
Ale proč to není jednoznačně kladná postava?
1. Zneužívá systém:
Obchoduje s věcmi, které si nemůže běžný zajatec dovolit. Zatímco ostatní trpí hlady, on profituje. A jeho systém funguje jen pro ty, kdo mu můžou být užiteční.
- Je velmi pragmatický, ale není bezcitný:
Neřídí se hodnotami typu čest, solidarita, pravda. Věří v zákon džungle — přežije ten, kdo je nejchytřejší, nejrychlejší, nejschopnější. Pokud někdo padne, je to jeho chyba. Je ale také selektivně lidský.
3. Zbohatne na utrpení ostatních:
To je klíčový rozpor. V táboře je hlad, nemoc, zoufalství. Král na tom staví své „impérium“. Není to sice sadista — ale je naprosto cynický.
Tak jak ho chápat?
Král není hrdina ani padouch. Je to ztělesnění pragmatismu a vůle přežít za každou cenu. Lze ho vnímat jako:
- kritiku kapitalismu v jeho extrémní podobě (obchod bez morálky),
- obraz americké společnosti, která vyniká v individualismu a podnikání,
- nebo jako antitezi evropských hodnot, které v táboře symbolizují britští důstojníci (čest, řád, disciplína).
Co to vypovídá o světě knihy?
V Královi Krysovi není žádná postava jednoznačně kladná nebo záporná. Válka rozbíjí morálku, hodnoty a vztahy. Lidé přežívají, jak umí. A právě tohle je na té knize nejmrazivější: neodsuzuje, ale ukazuje.
Petr Marlowe, poručík královského letectva, 24 let
Je velmi zdvořilý. Má vtištěný morální kodex, takže je pro něj někdy těžké s Králem jednat. Angličan. Když mu při prvním setkání Král nabízí vajíčka, uvědomuje si, jak velký poklad to je a že to možná znamená závazek, proto hned nepřijme, nezdá se mu správné, aby dostal jen tak něco tak vzácného. Nenáviděl Greye, protože Greye trval až fanaticky na dodržování japonských pravidel, to Marlowe považoval za zradu. Grey mu závidí jeho postavení a původ. Jako pilot má rád nebezpečí a tak si ho i užívá, rád riskuje. Myslím, že je to idealista. Král mu nerozumí, například za recept na tabák, který je výrazně lepší než to, co muži v táboře kouří, nechce vůbec žádné peníze, prostě to není jeho recept, tak nic nechce. Tomu Král nerozumí. V roce 1940 mu bylo 19 let a jako pilot se zúčastnil bitvy o Anglii. Byl dědičným důstojníkem, důstojníkem byl jeho otec a bude jím i jeho syn, až bude nějakého mít.
Když jednou zprostředkuje prodej pera a získá za něj téměř dvojnásobek požadované ceny, cítí se špatně, má pocit, že peníze ukradl, že okradl prodávajícího. Je tedy příliš empatický. Takoví lidé se do obchodu nehodí. V závěru knihy si uvědomuje, jak moc je narušen jeho tradiční pohled na společnost, Krále je mu líto, je mu vděčný za svůj život a je rád za jejich přátelství.
Jaká je jeho role?
Marlowe v příběhu plní několik funkcí:
- Pozorovatel i účastník — díky němu sledujeme táborový život zblízka, ale s odstupem.
- Morální svědomí knihy — přemýšlí o tom, co je správné, co je lidské, co je hranice.
- Zrcadlo Krále — jeho vztah s Králem je fascinující: přitahuje ho, ale i zneklidňuje.
Co je na něm silné?
1. Drží si určité zásady:
I když hladoví, neumí jít přes mrtvoly. Je vnitřně konzistentní. Nesoudí ostatní, ale neprodá duši.
2. Je schopen empatie:
Vidí ostatní jako lidi, ne jako nástroje. Zajímá se o osudy, o kontext. I vůči Králi má porozumění, i když ho nikdy úplně nepochopí.
3. Vztah s Králem ukazuje jeho složitost:
Je fascinován jeho energií, ale zároveň si zachovává odstup. Jeho důvěra v Krále má hranice.
Ale zároveň…
1. Je bezmocný:
Na rozdíl od Krále není schopen aktivně měnit realitu kolem sebe. Spíš ji přijímá, přežívá díky jiným.
2. Není hrdina v tradičním slova smyslu:
Nevede ostatní, nezachraňuje, nejedná velkolepě. Je spíš člověk, který přežívá díky pozorování, reflexi, jazyku.
3. Je osamělý:
Jeho spojení s Králem je jediné hlubší přátelství — a to je komplikované, protože stojí na hraně důvěry a obav.
Co Marlowe ztělesňuje?
Marlowe je symbol kultury, rozumu, svědomí — to, co zůstává člověku, když mu vezmou svobodu a důstojnost. Kde Král staví na síle, Marlowe spoléhá na vnitřní hodnoty. Kde Král jedná, Marlowe zvažuje.
Vztah Krále a Marlowa jako jádro knihy
Jejich vztah je epizodní přátelství v extrémních podmínkách. Oba něco hledají — Král potřebuje spojence, Marlowe zase živou připomínku lidské síly. Ale jakmile skončí válka, ten vztah nemá šanci přežít.
A to je možná největší tragédie: v podmínkách války se vytvoří zvláštní přátelství, které v míru ztratí smysl. Král v míru selže — protože už nemá prostor pro svou kreativitu. Marlowe se vrací do světa, který mu je přirozenější, ale zároveň nese v sobě tohle nepochopení: lidi jako Král nemají v mírovém světě místo.
Obsah